Dnešní Keep s'myelin možná není tak vtipný, ale mě pobavil hodně. A hlavně- ten vlk je parádní!
Mám v počítači jednu složku plnou vtipů a vtipných obrázku týkajících se RS, na které jsem většinou narazila při svém putování po internetu. A protože bych se s vámi chtěla o některé z nich podělit, rozhodla jsem se, že každý pátek publikuji jeden. Je přece tak důležité, nepřestat se smát- i když už vám ta Róza pitomá leze na nervy!
Musím se přiznat, že jsem tenhle článek přepisovala
několikrát, než jsem se dostala k nynější podobě, která se mi konečně
líbí. Jako bývalá studentka anglistiky jsem už pět let česky nepsala prakticky
žádný delší text, a to se na mém vyjadřování v rodném jazyce jednoznačně
podepsalo. A navíc- vůbec jsem netušila, jak moc těžké bude popsat události
posledního půl roku. Jak těžké bude vyjádřit emoce, které jsem cítila, než
lékaři vynesli finální verdikt a seznámili mě s Rózou. Nevím, zda je tento
text smutný nebo ne, myslím, že spíše není, ale to nechávám na vás. Nicméně,
můj příběh začíná velmi pozitivně- rozlučkou se svobodou!
Dlouho jsem přemýšlela o tom, o čem by měl být první příspěvek na tomto blogu. Seděla jsem, prsty nad klávesnicí, nehybné. Hleděla jsem na prázdnou stránku textového editoru a sledovala blikání kurzoru. O čem by asi měl být ten první úvodní článek? A je to vlastně důležité?
